FINALNI: Hranice pro vypocet znamky se vsak mohou mirne zmenit (max 1-3 body), statisticky nevyznamne a nejde s prospechem z toho de facto pocitat

<h2><b>Organizacni zalezitosti</b></h2>

<h3><b>Organizace vyuky v semestru</b></h3>
<ul>
 <li><b>Prezencni studium</b></li>
Predmet je vyucovan formou dvou dvouhodinovych prednasek a 
jednoho dvouhodinoveho cviceni. 
Podminky udeleni zapoctu ze cviceni Vam sdeli prisl. cvicici, byt mnoho podminek je 
stejnych napric kruhy. O prestup mezi kruhy
lze zadat od tretiho tydne rijna do prvniho tydne listopadu, a sice me pisemne e-mailem  a po predchozi
Vami v e-mailu zminene domluve se cvicicim, k nemuz chcete prestoupit.
</ul>


<ul>
<li><b>Kombinovane studium a celozivotni vzdelavani</b></li>  
Neucast na cvic. se kompenzuje  vypoctem 90 az 110 prikladu, kt. odevzdate tomu, od koho budete chtit zapocet. 
Presneji doporucuji: sbirku Kopacek IV (Fourierova transformace), sbirky Priklady z matematiky pro fyziky V (Pavel Cihak, Jan Cerych, Jiri Kopacek) nebo Priklady z matematiky pro fyziky V
 Cihak, Kopacek, popr. ucebnici 
Matematika pro fyziky V (P. Cihak, M. Rokyta a kol., nekdy uvadene jako Cihak et. al.; gaussian na obalu), kde je mnoho resenych prikladu spise aplikacniho typu (na fyziku). Jde o to, abyste vedeli, jak na tom jste.
</ul>
 

<h3><b> Zkouska </b></h3> 

<ul>
<li><a href="pisemka5.pdf">Priklad pisemne prace</a> </li>
</ul>


<ul>
<b><li> Pozadavky ke zkousce - obecne</li></b>
Mate umet celou odprednasenou latku. Schopnost (svizne a s minimem chyb) pocitat povazuju za dulezitou.
Mate byt ale schopni jak primocarych, byt treba technicky narocnych pouziti teorie pri pocitani, 
tak aplikaci tvurcich, cimz myslim schopnost dokazovat jednoducha, i neodprednasena,  
tvrzeni nebo vymyslet ci uvadet priklady nebo protipriklady. 
</ul>


<ul> 
<b><li>Rozvrstveni slozitosti teorie pro ucely popisu teor. casti pis. zkousky. </li></b>
 <ul>
  <li> Definice: musite znat vsechny </li>
  <li> Obtizne vety = maji !! </li>
  <li> Standardni vety = maji ! </li>
  <li> Snadne vety = uvahy z poznamek formulovanych jako tvrzeni (tj. ani s navestim Tvrzeni, ani s navestim Veta, ani s navestim Lemma, ale myslim tvrzeni jako vyrok), 
  ci tvrzeni nemajici u sebe vykricnik.</li>
  <li> Udani prikladu ci protiprikladu, anebo vymysleni nejakeho dusledku probiranych vet, tvrzeni ci lemmat vc. s jejich dukazem. Casto stejne nebo obdobne k tem z Poznamek.
  Poznamky, ktere nevyznely do prazdna (z me strany tak tri ctyri vyznely), je tedy vhodne znat. </li>
 </ul>
</ul>

<ul>
<b><li> Schema zkouseni </li></b>
<ul>
<li> Moznosti: Pocetni + Pisemna teorie, Pocetni + Ustni; Poceetni cast je povinna a splnit ji aspon na polovinu je nutnou podminkou k pripusteni k dalsim castem (PT nebo U)</li>
<ul>
<li> Pokud mam 1 z Pocetni casti, tak bez dalsiho zkouseni mohu dostat 2, anebo postoupit k Pisemne teorii;
 anebo postoupit k Ustni casti konane v jiny den (vyjma predterminu, tehdy bude ustni cast tyz den)</li>
<li> Pokud mam 2 z Pocetni casti,  mohu ziskat bez dalsiho zkouseni znamku 3; anebo postoupit k Pisemne teorii;
anebo prijit  k Ustni casti konane jiny den (vyjma predterminu)</li>
<li> Pokud mam 3 z Pocetni casti, tak musim psat Pisemnou teorii nebo se ucastni Ustni zkousky </li>
<li> Pisemna teorie (1 hodina, asi hodinu po konci casti pocetni, tj. kolem 13-13.30 zacetek</li>
<li> Ustni cast (nutne napsat pocetni na 1,2,3):jiny den, "vytahnete" si otazky, cca 20-30 minut na pripravu a pak ustni zkouseni</li>
<li> Jiny den bude specifikovan</li>
</ul>
</ul> 
</ul>
 
<ul>
<b><li> Obsahy Casti zkousky</li></b>

<ul>
Pocetni cast (Priklady z matematiky (nejen, dle edice) pro fyziky IV (Jiri Kopacek), Priklady z matematiky pro fyziky V (Pavel Cihak, Jan Cerych, Jiri Kopacek) a
Priklady z matematiky pro fyziky V  (Pavel Cihak, Jiri Kopacek))
<ul>
<li> 1. Spocteni Fourierovy transformace reziduovou vetou 
[sb. K IV nebo  priklady ze sb. CCK nebo ze sb. CK na F. t. (na zacatku sbirek, rel. malo) a hlavne v casti (spise v prostredku), 
kde se resi ODR "s hroty  (tj. pomoci Diracovy delty) ci
PDR radialniho typu, kde jich je mnohem vice - tehdy se zamerte jen na spoceteni Ft. a rovnici mozna radsi nereste. 
Zvysuje se zbytecne komplexita prikladu a nevede k efektivnimu nacviku, 
zvlaste pak je pro Vas tezke hledat chybu, kterou jste pripadne mohli udelat (v rovnici nebo ve F.t. resp. rez. v.).
Upozornuju, ze nekdy bude snazsi spocitat F. t. integraci dle parametru. Pokud  si myslite, ze reziduovou vetu aplikovat umite, muzete si procvicit derivaci integralu dle parametru.]
</li>
<li> 2. Reseni ODR s pravou stranou delta metodou skoku nebo metodou Fourierovy transf. a nasledne napr. reziduove vety - sb. CCK nebo sb. CK (ODR pocomoci F.t. +/- uprostred sbirky)</li>

<li> 3. Reseni PDR - pocatecni, ci pocatecne-okrajova podminka - de facto konvoluce s fundamentalnim resenim - pro rovnici vedeni tepla a vlnovou rovnici nebo vypocet
s distribuci (konvoluce ci Fourierova transformace); jde zamenit i za Four. transf, jez je vetsinou obtizna; toto jsem na prednasce rikal.</li>

<li> 4. Transformace souradnic - sb. Kopacek II, jeden z pododdilu Dif. pocet funkce vice promennych obsahuje "prevdte diferencialni vyrazy"</li>

<li> 5. Definice - jedna definice z prednasky</li>

<li> 6. Formulace standardni vety (!)</li>
</ul>
</ul>

<ul>
Pisemna teorie (Poznamky z prednsky; Cisla definic a tvrzeni odkazuji jsou poznamky z prednasky v pododdile Obsah prednasky, ktere jsou v tomto smyslu referencni)
<ul>
<li> Definice (cca 3 jako vetsinou) - 6b </li>
<li> Formulace dvou snadnych nebo standardnich trvzeni - 8b </li>
<li> Formulace jednoho obtizneho (!!) - 6b </li>
<li> Dva (proti)priklady - 10n </li>
</ul>
</ul>

<ul> Ustni cast
<ul>
<li> Jedna az dve definice</li>
<li> Snadne trvzeni dukaz</li> 
<li> Protipriklad nebo priklad</li>
<li> Tezsi tvrzeni (!!) a dukaz </li>
</ul>
</ul>

</ul>



<ul>
<li> Ad pocetni cast: vsechny podstatne kroky oduvodnit. Pokud oduvodneno neni a je spravne, dojde jen k ztrzeni bodu, pokud ovsem neni jasne, ze si priklad pamatujete
a pisete jej jaksi z hlavy a ne pro nas, opravujici.</li>
<li> Nepiste nikdy dve ruzne verze vedouci k ruznym vysledkum; a radeji ani takove, ktere vedou ke stejnym, ale ruznymi metodami.
V druhem pripade budou hodnoceny obe a pokud aspone jedna je velmi nekotrektni nebo, dojde rovnez k ztrzeni bodu. V prvnim pripade dojde k ztrzeni vyssiho poctu.</li>

<li> Priklady pisemnych praci: </li>

<li> Testuji znalosti a dovednosti, ktere mate v danou dobu a za danych podminek. Jediny vzorecek, ktery je tezky k zapamatovani je pro objem sfery ci koule.
Pokud nepujde o jeho odvozeni, bude  dodan.</li> 

</ul>

 

<ul>
Terminy jsou vypsany v IS. 
Bude se konat predtermin (posledni tyden semestru, v patek) a ctyri terminy ve zkouskovem obdobi ZS.
Jeden tyden jsme bohuzel na zimni skole v Srni, a tak v jednom tydnu zkouseni neprobiha. 
</ul>

<ul>
<li> 1. Casove instrukce  si nemusite pamatovat, nebot budou receny 
na zkousce a casy napsany na tabuli. Jde o pribliznou orientaci.</li>
<li>Nutnou podminkou k pripusteni ke zkousce je udeleny zapocet v indexu nebo e-mail od cviciho zaslany mne nejpozdeji 
den pred Vasi zkouskou s informaci, ze Vam  zapocet udelili. </li>
<li> 2. Pred zkouskou (v 9.25) odevzdate indexy. Rozmistite se rovnomerne do ucebny.</li>
<li> 3. Od 9.35  do cca 12.05 budete vypracovavat pocetni cast pisemne prace.</li>
<li> 4. Po napsani pocetni casti pisemne prace opustite mistnost. Cenne veci si vezmete s sebou. </li>
Doporucuji se projit, "obcerstvit", uklidnit se, utridit myslenky  a nabyt znovu schopnost koncentrace.</li>
<li> 5. Cca  ve 13.30 (bude upreseno na zkousce) se navratite do ucebny, kde se dozvite  znamku z pocetni casti.</li>
<li> 7. Tem, co vysla 3 nebo 4, mohou konzultovat vysledek jiz nyni.</li>
<li> 8. Ti, co ziskali 4 a konzultovali bez zmeny vysledku, odejdou. Ti, co dostali 4, nekonzultovali a chteji konzultovat, prijdou na ustni cast zkousky.</li>
<li> 9. Ti, co ziskali 3 a vsichni ostatni, co  (zde tedy eo ipso opakuji schema zkousky uvedene vyse) nechteji byt zkouseni ustne, pristoupi
k pisemne zkousce teorie</li>
<li> 10. Kolem 15.45 lze ocekavat vysledek z Pisemne casti teorie</li>
<li> 11. Ustni zkouseni bude probihat vetsinou den po te. Mistnosti upresnenim.</li>


</ul>

</ul>   


<ul> 
<b><li>Pravidla k dodrzeni pri vypracovavani pisemnych praci</li></b>

<ul>
<li> Nesmite pouzivat zadne pomucky, krome kalkulacky (at jiz knihy nebo mobilni telefony, ci zapisky nebo pocitace). Mobily pozaduji vypnout 
(nikoliv jen ztlumit!) po celou dobu pobytu v ucebne, kde bude zkouska probihat. V uloznem prostoru pod lavici nesmite mit zadne predmety. 
Vsechny poznamky, vypisky apod., jakoz ani skripta ci knihy a i mobilni telefon musi byt v batohu. 
Na lavici SMITE MIT JEN: Zadani, Listy pro vypracovani, Psaci potreby a Kalkulacku. TENTO semestr je povoleno, aby kalkulacka mela moznost zobrazovat grafy.</li>
<li> Nesmite opisovat a nechavat opisovat. Pokud chcte papir ci tuzku, zeptate se nahlas v ucebne. Papiry si vezmete prosim sve. </li>
<li> Sankce za opakovane (= staci prave DVAKRAT) pristizeni pri opisovani nebo jinem podvadeni,
 mj. ve smyslu predchozich bodu,  povede k udeleni vam znamky 4  a predani vaseho "pripadu" k disciplinarni komisi fakulty. Pokud budete pristizeni JEDNOU,
 nebudete smet PATNACT minut pokracovat ve psani.</li>  
</ul>

</ul>

<ul>
<b> <li> Vypocet znamky ze zkousky: V PROCESU MODIFIKACE  </li></b>
<ul>
<li>Pocetni cast pisemne prace - maximum je 50 bodu</li>
<li>Nutna podminka pro pripusteni k vypoctu znamky je pocetni cast pisemne prace alespon na 25 bodu vcetne.</li> 
<li>Dale necht z := pocet bodu ze zkouskove pisemne prace a c := pocet bodu ze zkouskove pisemne prace + pocet bodu za cviceni. 
Pocet bodu za cviceni bude nanormovan na 10, pricemz priblizne maximum 7 bodu za pisemky a 3 za aktivitu - udeleni je v kompetenci cvicich. Cvicici Vam pocet udelenych bodu sdeli nejpozdeji prvni tyden zkouskoveho; pro pripad patecniho predterminu jim napiste e-mail.</li>

<li>Vypocet znamky PC</li>
<ul>
<li>1: 44 < z <= 50 nebo 53 < c <= 60</li>
<li>2: 32 < z <= 43 nebo 39 < c <= 52</li>
<li>3: 25 < z <= 33 nebo 32 < c <= 40</li>
</ul>

<li>Vypocet znamky pro kombinaci PC + PT (zde muze byt tezsi dostat jednicku nez u kombinace PC + UC)</li>
<ul>
<li>vyborne:     78 < c <= 90 nebo 70<= z <= 80 </li>
<li>velmi dobre: 63 < c <= 77 nebo 56 <= z <= 69 </li> 
<li>dobre:       50 < c <= 62 nebo 42 <=z <= 55 </li>
<li>Ti, jejichz vysledek je "na hrane" pro c nebo z (byt na hrane := 1 bod pro udeleni nizsi/lepsi znamky Vam chybi), 
maji pravo pozadat o doplnujici otazku, kterou ustne zodpovi - na pripravu na odpoved bude vymezen cas 10 - 15 minut.</li>
</ul>

<li> Vypocet znamky pro kombinaci PC + UC </li>
<ul>
<li> vyborne: 1P+1U
<li> velmi dobre: 2P+2U,3P+1U,1P+3U
<li> dobre: 3P+3U
<li> Ostatni, tj. 1P/U+2U/P,2P/U+3U/P, udelovani +/- z U + zjisteni, jake znamce jste blize z PC (dle Vypocet znamky PC vyse)
</ul>

</ul>
</ul>