Zkouška je písemná a sestává z početní a teoretické části.

Početní část trvá dvě hodiny a řeší se v ní čtyři příklady,
obtížností a typem odpovídající příkladům řešeným na cvičeních (viz předchozí stránka).
Vždy lze čekat diferenciální rovnici, řadu a funkci více (=dvou) proměnných.

Teoretická část trvá hodinu a půl a sestává ze tří otázek. Obvykle obsahuje problémy typu:

Co je to ... ? (Uveďte přesnou definici daného pojmu/objektu).
Zformulujte větu = úkolem je přesně zformulovat danou větu, není třeba důkaz, hodnotí se přesnost - uvedení všech předpokladů.
Dokažte větu = uveďte důkaz věty přibližně v tom rozsahu, jako byl na přednášce. Další věty užívané během tohoto důkazu stačí zmínit, není je nutno dokazovat ani přesně vyslovit, ovšem mělo by být (například z kontextu) patrné, že jste si vědomi splnění jejich předpokladů.
Rozhodněte o platnosti tvrzení = buď dokažte, že tvrzení platí, nebo sestrojte protipříklad.
Uveďte příklad tvrzení, které lze dokázat pomocí dané věty.

Mezi početní a teoretickou částí je půlhodinová přestávka.

Hodnocení.

Obě části zkoušky se bodují. Nutnou podmínkou pro složení zkoušky je zisk poloviny bodů jak v početní, tak v teoretické části. (Napsání pouze jedné části nelze uznat pro příští termín.) Výsledná známka se určí na základě celkového zisku bodů takto: nad 85% výborně, 85%--65% velmi dobře, pod 65% dobře.

Co si vzít s sebou.

Index (k ověření totožnosti, zápočtu), dostatečnou zásobu papírů na psaní. Je možno používat vlastnoručně vyrobený "tahák" obsahující tabulku derivací/integrálů, vzorečky pro goniometrické funkce a Taylorovy rozvoje základních funkcí. (Vzorce pro výpočty objemů, ploch atd. nebudete potřebovat.)

Není dovoleno používat kalkulátory žádných typů.