CO JE TO KOLEDA?
Balady a lidové písně
jsou výsledkem spojení dvou druhů umění
- slova a hudby, které jsou rovnocenné. V baladách
je dominantní složkou text, v lyrických písních
je to melodie. Ale v lidovém hudebním umění
existuje celá řada kategorií, ve kterých
hudební složka a slova jsou vrůzných
poměrech a vztazích. Především
jsou to tance, postrádající textovou složku
úplně,které mohou být rituální
nebo sociální (rituální ve spojení
se sezónními událostmi jako jsou dožínky
nebo vánoce), dále pracovní písně,
kde je funkcí hudby ulehčit práci nebo -
pokud zpíval třeba prodavač na ulici - přilákat
zákazníky a vychválit zboží,
dále písňové hry a dětské
zpívánky patřící k dětskému
folklóru a nakonec koledy, které v sobě spojují
prvky balady, rituálu, náboženství,
spojení s určitým ročním obdobím,
poezii i tanec.
Pokud uděláme historické
ohlédnutí, koleda prodělala svoje obrození
současně s lidovou písní v prvním
desetiletí našeho století. Lidová píseň
pokrývá větší šíři
co se týče způsobů a variant, koleda
zase přitahuje bohatou směsí tradic. Měli
bychom hovořit o vánoční koledě,
ale termín "koleda" má širší
význam, protože nebyla až do našeho století
omezena pouze na vánoce. Co je to tedy koleda? Slovník
nám říká, že je to taneční
píseň, kruhový tanec se zpívaným
doprovodem, a to je historicky správné - tanec byl
odpovědný za veselí a rozmarnost koledě
vlastní a toto veselí činilo z koledy píseň
pro jakoukoli slavnostní příležitost,
jako je například začátek jara nebo
dožínky. Zdá se, že tanec vymizel z koledy
relativně brzy: vAnglii asi kolem roku 1400. Příčinou
vymizení tance z koledy i balady (která byla původně
rovněž taneční písní),
resp. oddělení tance od zpěvu byly snahy
o modernizaci lidových tanců, které způsobily
výrazné zrychlení tempa. Tanečníci
začali tančit příliš rychle pro
zpívání. Nicméně ještě
dnes přežívají v Evropě některé
zpívané tance.
To, že koleda získala své typické spojení s vánocemi, bylo způsobeno pouze postupným ubýváním zemědělských slavností. V anglických lidových zpěvnících je možno najít řadu například májových koled. V patnáctém století ovšem koleda směřovala více a více ke spojení se zvláštními emocemi vánoc a Nového roku, ačkoliv například ještě v roce 1545 v Keleho zpěvníku "Christmas Carolles Newely Imprynted", tedy "Nově vytištěných vánočních koled" byly pouze dvě koledy skutečně vánoční.
15. století bylo dobou velkého
rozkvětu nejen koled, ale také náboženských
obřadů. Na koledách byla jasně vidět
snaha osvobodit náboženské cítění
od příliš omezujícího vlivu církve
a humanizovat jej. Tak se poprvé v koledách objevil
Jozef, Herodes, tři mudrci, pastýři na polích
a tak dále a tehdy se také v koledách poprvé
objevila polyfonie, tolik vzdálená lidové
písni.
Jan Lašťovička