CO JE TO KOLEDA?

Balady a lidové písně jsou výsledkem spojení dvou druhů umění - slova a hudby, které jsou rovnocenné. V baladách je dominantní složkou text, v lyrických písních je to melodie. Ale v lidovém hudebním umění existuje celá řada kategorií, ve kterých hudební složka a slova jsou vrůzných poměrech a vztazích. Především jsou to tance, postrádající textovou složku úplně,které mohou být rituální nebo sociální (rituální ve spojení se sezónními událostmi jako jsou dožínky nebo vánoce), dále pracovní písně, kde je funkcí hudby ulehčit práci nebo - pokud zpíval třeba prodavač na ulici - přilákat zákazníky a vychválit zboží, dále písňové hry a dětské zpívánky patřící k dětskému folklóru a nakonec koledy, které v sobě spojují prvky balady, rituálu, náboženství, spojení s určitým ročním obdobím, poezii i tanec.

Pokud uděláme historické ohlédnutí, koleda prodělala svoje obrození současně s lidovou písní v prvním desetiletí našeho století. Lidová píseň pokrývá větší šíři co se týče způsobů a variant, koleda zase přitahuje bohatou směsí tradic. Měli bychom hovořit o vánoční koledě, ale termín "koleda" má širší význam, protože nebyla až do našeho století omezena pouze na vánoce. Co je to tedy koleda? Slovník nám říká, že je to taneční píseň, kruhový tanec se zpívaným doprovodem, a to je historicky správné - tanec byl odpovědný za veselí a rozmarnost koledě vlastní a toto veselí činilo z koledy píseň pro jakoukoli slavnostní příležitost, jako je například začátek jara nebo dožínky. Zdá se, že tanec vymizel z koledy relativně brzy: vAnglii asi kolem roku 1400. Příčinou vymizení tance z koledy i balady (která byla původně rovněž taneční písní), resp. oddělení tance od zpěvu byly snahy o modernizaci lidových tanců, které způsobily výrazné zrychlení tempa. Tanečníci začali tančit příliš rychle pro zpívání. Nicméně ještě dnes přežívají v Evropě některé zpívané tance.

To, že koleda získala své typické spojení s vánocemi, bylo způsobeno pouze postupným ubýváním zemědělských slavností. V anglických lidových zpěvnících je možno najít řadu například májových koled. V patnáctém století ovšem koleda směřovala více a více ke spojení se zvláštními emocemi vánoc a Nového roku, ačkoliv například ještě v roce 1545 v Keleho zpěvníku "Christmas Carolles Newely Imprynted", tedy "Nově vytištěných vánočních koled" byly pouze dvě koledy skutečně vánoční.

15. století bylo dobou velkého rozkvětu nejen koled, ale také náboženských obřadů. Na koledách byla jasně vidět snaha osvobodit náboženské cítění od příliš omezujícího vlivu církve a humanizovat jej. Tak se poprvé v koledách objevil Jozef, Herodes, tři mudrci, pastýři na polích a tak dále a tehdy se také v koledách poprvé objevila polyfonie, tolik vzdálená lidové písni.

Jan Lašťovička