Biškek je celkem příjemné a relativně bezpečné město (asi jako v Rusku). Není tam asi nic, co by návštěvník nesměl minout, nejlepší způsob poznání je tedy náhodná procházka. Je to zábava asi tak na den. Orientovali jsme se podle Lonely Planeta a můžem doporučit.
Pamětihodnosti tu nejsou. Zábavné je Leninovo (alias Státní historické) muzeum na hlavním náměstí. Půlku přestavěli na muzeum kyrgyzské historie, což je nuda, až na jednu tisíc let starou mumii, ta je docela dobrá. Vršek nechali původní, takže tam je hardcore expozice o VŘSR. V jiném muzeu jsme nebyli.
Nocleh v Biškeku: dostali jsme výborný tip pro nenáročné - internát pro slepce, přes léto pronajímaj pokoje po 100 som (asi 50 Kč) za postel, vždy celý pokoj pro jednu výpravu. Problém je, že se tam není kde umejt a pokoje nejdou zamknout. Výhoda je, že to je levné a je tam spousta místa na zabalení věcí do hor. Adresa je ul. Kulatova 37 (u křižovatky s ulicí Panfilova), je to asi 10 minut jižně od hlavního nádraží. Kontakt Kalima Omanovna. Jinak malých hotelů je plno kolem obou autobusových nádraží (to severozápadní a Ošský bazar), ceny cca od 200 som.
Doprava: autobusy stojí 5 somů, mají desítky (ne-li stovky) linek a jejich systém jsme nepochopili. Jsou obsluhovány výhradně dodávkami. Taxik po městě stojí údajně něco jako 100-200 somů. Taxik na letiště jsme brali od autobusového nádraží a platili jsme za něj dost málo, ale už si bohužel nepamatuju kolik, snad něco jako 300 somů. (Je to přitom asi 20km za městem.) Smlouvání probíhalo takto: předem jsme se zeptali nějakého domorodce, kolik to má stát; když jsme projevili zájem jet na letiště, taxikář řekl 50 dolarů; my jsme řekli tu částku odpovídající asi tak 5 dolarům a jelo se.
Nákupy: nejrozšířenější jsou supermarkety Narodnyj - většina jich je dobře zásobených a mají téměř vše co potřebuje turista do hor (doporučujeme např. ten na ulici Žibek Žolu kousek od autobusáku; velmi špatný je ten na ulici Puškina za internátem). O něco dražší a s větším výběrem jsou turecká nákupní střediska, jako např. Beta stores v centru na Čujském prospektu, nebo Ramstor, kterých je po městě víc. Domorodci nakupují převážně v malých stáncích a na trhu, ale na velké nákupy speciálních věcí se to nehodí.
Hospody jsou levné a dobré stejně jako všude v Kyrgyzstánu. Rozdíly v cenách jsou minimální, snad kromě některých podniků na Čujském prospektu. V jedné takové od pohledu dražší italské restauraci jsme sehnali za celou cestu jediné opravdové kafe. (Stálo asi 50 korun, tj. stejně jako pořádný oběd v normální putyce.)
Dobrá věc jsou městské lázně, neboli Džirgal Baňa. Dá se tam levně osprchovat nebo zajít do báni - levné hotely totiž zpravidla nemají sprchu ani teplou vodu. Je to na křižovatce ulic Toktogula a Sultána Ibragimova, kousek od CUMu.
Na adrese Ščerbakova 127 sídlí jakýsi kartografický úřad a v něm Vladimir Birjukov, který vlastní Tien-Shan Travel. Nedávno vydali lezecké průvodce po Ala-Arče a po údolí Inylčeku. Když máte štěstí, lze je na této adrese za asi 200 somů za kus koupit. (Taky tam má nějaké mapy, ale nic, co by se nedalo z netu stáhnout v lepší kvalitě.) Dá se tam jet autobusem od ortodoxního kostela na ulici Žibek Žolu libovolným autobusem na sever asi 10 minut (do ulice Ščerbakova), a pak ještě asi 10 minut pěšky doleva po té ulici.