Pevnost, snad klášter, určitě karavanseraj na hedvábné stezce, přes tisíc let stará zřícenina lehce dobetonovaná sovětskými archeology stojí v krásném zeleném údolí uprostřed pouštního hřbetu At-Bašy. Stojí za vidění, možná ani ne ta pevnost, ale to místo určitě.
Hromadná doprava tam neexistuje, ale v Narynu není problém sehnat odvoz. Silnice je v příšerném stavu, jede se tam půl dne a taxikáři právem žádají vyšší cenu než obvykle. Na místě je jurtová osada, kde za 200 som člověka ubytují a za pár drobných k tomu i nakrmí. Půjčují koně, což je příjemná zábava na dopoledne.
Vyplatí se vylézt na hřeben (sedlo má výšku 4050), odkud je vidět na jezero Čatyr-kol, sedlo Torugart a dál do Číny. Nahoru se jde asi 3 hodiny, celou dobu je cestička.
Mapy: topografická (1:100000) 11-43-127, 115 (event. K-43-xxx)
Projitá trasa:
Zřícenina pevnosti v kotlině At-Bašy, ukazuje na ni cedule u silnice Naryn - Torugart. Je to zajížďka pár minut a určitě stojí za to. Na místě je čtverec zhruba 100x100 metrů sestávající z obrovského hliněného valu a zarostlého nádvoří uvnitř. Celé to je přes 1000 let staré a člověk se diví, jak musel být ten val velký na to, co všechno z něj dodnes zbylo.
V Narynu nic není, ale to nevadí, na nocleh a večerní procházku to je dobré místo. Nocleh nám dohodil řidič v domku hned vedle autobusáku, platili jsme asi 700 som za 10 lidí za dvě místnůstky. Nežijí zde Rusové.
V Balykči nic není, ale to nevadí, na nocleh a večerní procházku to je dobré místo. Nocleh nám dohodil řidič v domku někde strašně daleko na předměstí, ale místo to bylo příjemné. Platili jsme asi 1000 som za 10 lidí za dvě místnůstky (břeh Issyk-kulu = vyšší ceny). Rusů tu žije hodně. (Železničním nadšencům doporučuji nádraží, favorit soutěže o nejzapadlejší nádraží na světě.)