Něnecký autonomní okruh se rozkládá na ploše 176,7 tisíc kilometrů čtverečních v severovýchodním cípu Archangelské oblasti. Jeho vzniku 7. října roku 1977 předcházela téměř padesátiletá existence Něneckého národního okruh (vznikl 15.7.1929). Hlavní město Narjan-Mar bylo založeno sice až roku 1930, ale už v šedesátých letech se na ulicích mladého regionálního centra objevily první cihlové domy. Dnes žije v Narjan-Mar téměř dvacet tisíc obyvatel.

Předseda narjanmarského sovětu Ju. N. Javtysyj se spokojen vrací z lovu

Národností, která dala název severovýchodnímu výběžku Archangelské oblasti jsou Něnci. Z celkového počtu 34 tisíc jich v Něneckém autonomním okruhu žije více než šest tisíc. Mimo to se s nimi můžeme setkat především v Jamalo-něnecké autonomní oblasti (kolem dvaceti tisíc).

Na severu není o místo nouze, proto mohou být i ty nejmenší uličky Narjan-Maru širší než pařížské bulváry

Něnecké písemnictví vzniklo, podobně jako Narjan-Mar, v třicátých letech dvacátého století a bylo založeno na latince. Roku 1932 vydal jazykovědec G. N. Prokofjev první něnecký slabikář "Iadej Wada" (Nové slovo). Následující učebnice, jakož i díla krásné literatury, už byly tištěny azbukou. Jen málo srozumitelný jazyk způsobil, že vynikající díla takových spisovatelů jakou jsou A. V. Lapcuj, I. A. Jugapelik či A. I. Pičkov nedoznala světové proslulosti. Něnci nelibě nesou, že jejich košatá kultura stále zůstává ve stínu kultury národa s velmi blízkým jménem, kultury německé.

Základním dopravním prostředkem Něnce byl po staletí sob a sáně

Mnozí z mladé generace něneckého národa už nemusí sušit na zimu lišejník, stačí když zajedou k nejbližší benzinové pumpě na moderním skutru, který na míru něneckým drsným přírodním podmínkám vyrábějí syktyvkarské strojírny

Hlavní obživou Něnců zůstává přes nesporné úspěchy národa na poli kultury chovatelství sobů. K tomu jim pomáhá důmyslně zorganizovaná práce chovatelů sdružených do kolchozů a sovchozů.

Vězděchod a sobi - setkání bodoucnosti s minulostí

V březnu vyrážejí chovatelé sobů se stády na sever a v květnu je přivádějí k místům, kde se samice otelí. Letní měsíce sobi se svými něneckými ochránci tráví blízko mořského pobřeží, kde chladné větry zapuzují dotírání komárů, aby se v srpnu vydali na cestu zpět k severní hranici lesa. Na přelomu listopadu a prosince se Něnci se svými stády vracejí do svých domovských vesnic.

Za zjištění, že něneckým národním sportem je zápas, zaplatil bubeník Ahmeda Filip Hrubý dvěma předními zuby

Nešťastný hudebník už leží na lopatkách. Je pozoruhodné, že něnecký národní zápas touto figurou nekončí. Narjanmarský přeborník právě Filipovi láme nohu. Povšiměte si, že ke ztrátě obou zubů už došlo.

Kromě sobů je nejvýznamějším zdrojem obživy Něnců rybářství. Své úlovky rybáři vozí do malých zpracovatelských závodů roztroušených po celém něneckém teritoriu. Vzhledem k přírodním podmínkám jejich vlasti je nejčastější způsob konzervace rybích výrobků ekologicky čisté zmražení.

Vasilisa Někragy zajišťuje distribuci CD Salám a Lajka po Něneckém autonomním okruhu. Kromě tohoto nosiče (druhá taška z leva) s úspěchem obchoduje i s nahrávkami kapely Klec (první z leva), Neočekávaný dýchánek (třetí) a Jarabáci (čtvrtá).

Něnci jsou převážně animisté. Stvořitelem všeho živého na Zemi je podle nich Num, který přebývá v nebi, vládkyně země Ja-miňu pomáhá ženám při rození, Ilibem-perťa vládne divokým sobům a zlo stělesňuje Nga.

Něnecký oděvní průmysl už není odkázán jen na kožešiny. Nižněvartovští inženýři vyvinuli do drsných klimatických podmínek ruského severu nové textílie na bázi měkčeného bakelitu.