Ankara

Město Ankara leží uprostřed Anatólie na východním cípu Anatolské plošiny ve výšce 850 m n.m. Historie města je velice bohatá a sahá až k roku 2000 př.n.l, kdy zde Chetité měli svoji říši. Následovali je Frygové, Lydové a Peršané. Po nich si jako první uvědomili příhodnost Ankary pro zbudování hlavního města předci dnešních Čechů totiž Keltové (3.st.př.n.l.), kteří městu také dali jeho jméno Ancyra (tj. kotva). Následovala období neklidu, kdy se města střídavě zmocňovaly hordy Římanů a Byzantinců. Až v roce 1073 přišli první Seldžukové vedení Alpaslanem a později Osmané vedení Yildirim Beyazitem v roce 1402. Tito město zušlechťovali až do konce 1.sv. války. Nutno přiznat, že v těch dřevních dobách to vlastně ani město nebylo, spíše městys, nebo ještě lépe malá hrad obklopující vesnice, po které se ve dne v noci proháněly angorské kočky. Angorské kočky také přispěly k tomu, že se Osvoboditel Mustafa Kemal Paša Atatürk - známý milovník angorských koček - rozhodl v průběhu války za nezávislost přesunout hlavní město nového Turecka z poevropštělého Cařihradu do Ankary. Stalo se tak 13. října 1923.



Jedna z ulic hlavního města Turecka



Ankarský hrad

Od toho dne se odvíjí novodobá slavná historie Ankary. Během několika málo desítek let se z Ankary stalo druhé největší město Turecka a významné středisko průmyslu a kultury. Zakladatel moderního Turecka může být na své město právem hrdý. Městem vedou dokonalé silnice. Je plné prostorných bulvárů a álejí, po kterých se mohou prohánět symboly moderního Turecka - automobily Anadol.



Automobil Anadol - ve všem dokonalý

Však také město nezůstalo svému zakladateli nic dlužno: hlavní prostorná třída nese jeho jméno a je vskutku nejlepším svědectvím pokroku, kterého Turecko dosáhlo: od malých špinavých Cařihradských uliček Osmanské éry po prostorný Atatürk bulvari naší doby. Nikdo z obyvatel staré Turecké říše nemohl věřit svým slechům, když slyšel o krásách nového hlavního města, všichni jej chtěli vidět. Bohužel ubytovací kapacita rozrůstajícího se města zpočátku nestačila, a tak se na okrajích Ankary začaly tyčit přízemní chýše a boudy, ve kterých přebývaly tisíce nedočkavců. Tato oblast dostala příznačný název Ulus - lid.



Atatürkovo mauzoleum

Na opačném konci města leží přepychová čtvrť Çankaya, kde se také naléza Atatürkova rezidence, nyní muzeum. Přesně na půl cesty mezi Çankayou a Ulusem sní svůj věčný sen modrooký Soluňan - Mustafa Kemal. Nachází se tam Atatürkovo mauzoleum "Antikabir", které členové vokálně-instrumentálního sdružení "Ahmed má hlad" navštívili v rámci svého putování po význačných místech spojených s činností Osvoboditele. Akordeonista Ahmedu Michal Šmíd tam tehdy v češtině pronesl velice krásnou řeč, která dojala i řadu místních tureckých občanů.



Anadol je téměř tak krásný jako vzpomínka na Atatürka...

 
Počet obyvatel: 2 320 000




Turecká hymna