Moře, sluncem zalité zelené vrcholky hor, třpytící se vlny na hladině, písčité liduprázdné pláže vybízející poutníka k osvěžení, chemická továrna, příjemné letní počasí. Rusové říkají, že není krásnějšího místa na zemi než je jezero Bajkal. Říkají mu perla Sibiře, nebo Sibiřské moře a ještě jinak, není to obyčejné jezero, je to svjašennoje ozero - posvátné jezero.

U Bajkalu je občas docela příjemně

Posvátná úcta se zmocní každého, kdo po sedmi tisících kilometrech strávených ve vlaku pozorováním převážně rovinaté a lesnaté krajiny uvidí se mezi strmými svahy hor klubat malé moře. Většina průvodců zahrnuje čtenáře přehršlí statistických údajů, tak tedy aspoň několik. Tento 636 km dlouhý zub zařezávající se do nitra všudypřítomné tajgy je sedmým největším jezerem na světě, rozlohou je větší než Belgie. Je to také nejhlubší jezero na světě se svými 1637 metry dělícími vodní hladinu ode dna u západního pobřeží. Tato neuvěřitelná hloubka (možná ještě o kousek větší podle zpráv z pravě probíhajících měření) umožňuje pojmout 1/5 všech zemských zásob sladké vody. Kdyby najednou došly všechny zdroje pitné vody na světě, Bajkal by byl schopen zásobovat při dnešní spotřebě zeměkouli ještě dalších 200 let.

Své nepřátele Burjati zahrabavájí po hlavu do písku a nechávají na pospas hmyzu. Chudák Štěpán.

Štěpán Černoušek se svými zachránkyněmi sestrami Naděždou a Světlanou Cydendoržievovými. Tak Burjaté pečují o českou kulturu.

Bajkalské počasí se nedá předpovídat v žádném období, zvláště pak v listopadu, kdy jsou časté nebezpečné bouře. V této době také začíná popadávat první sníh a v prosinci jezero začína zamrzat. Od února do dubna je Bajkal největším kluzištěm na světě, pokryt více jak metrovou vrstvou ledu slouží jako cesta.

V souladu s burjatskými zvyklostmi se baskytarista Štěpán Černoušek musel oženit s nejstarší sestrou svých zachránkyň Věrou Cydendoržievovou (později Věrou Černouškovou). Štěpán právě fotografuje a zpěvák Andrej Novik (Štěpánův svědek) právě svědčí.

Bajkal je zachmuřen. V domě napravo prožil Štěpán tři měsíce svého manželského života.

Do okresní vesnice jménem Babuškin (železniční stanice Mysovaja) to měl Štěpán necelých padesát kilometrů

V Babuškinu třikrát za týden prodávají chleba.

Ahmed má hlad na svém turné po Republice Sacha a Burjatsku také navštívil toto krásné místo, a při té příležitosti oblažil místní burjatské a ruské posluchačstvo lidovými písněmi z Egejské Makedonie, o které především přátelští Burjati jevili veliký zájem. Naoplátku nám Burjati předvedli své zápasnické umění. Celkem Ahmed odehrál tři koncerty. Jeden v hlavním městě Burjatska Ulan-Ude, jeden v Usť Barguzinu a jeden koncert byl nasmlouván ve vesnici Makarovo na poloostrově Svatý nos. Po příplutí do obce Makarovo jsme však zjistili, že o naši hudbu tam nemá kromě několika stovek medvědů nikdo zájem, a tak jsme rychle odjeli šířit myšlenky slovanské a turecké vzájemnosti do republiky Sacha.

Štěpánův tchán Erdem Cydendoržiev se koupe v Bajkalu.

Konec rodinného štěstí. Když koncem léta roku 1999 přijel kompletní Ahmed odehrát sérii koncertů do Ulan-Ude a okolí a Věra Cydendoržievová-Černoušková spatřila Štěpánovy přátele a jejich nezřízený způsob života, nechala se neodkladně rozvést.