Adriena Kuzmány, 1905–1983?> (ve věku 78 let)
- Jméno
- Adriena /Kuzmány/
- Křestní jména
- Adriena
- Příjmení
- Kuzmány
Narození
|
|
---|---|
Povolání
|
prekladateľka, knihovníčka / translator, librarian
|
Úmrtí otce
|
|
Narození dcery
|
|
Úmrtí báby (matčina strana)
|
|
Úmrtí matky
|
|
Úmrtí sestry
|
|
Úmrtí
|
|
otec | |
---|---|
matka |
1880–1958
Narození: 15. srpna 1880
33
26
— Žilina Úmrtí: 12. října 1958 — Bratislava |
starší sestra |
1902–1980
Narození: 23. července 1902
34
21
Úmrtí: 8. srpna 1980 — Praha |
3 roky
ona sama |
1905–1983
Narození: 22. května 1905
37
24
— Budapest Úmrtí: 26. října 1983 — Bratislava |
manžel |
Soukromé
–
|
---|---|
ona sama |
1905–1983
Narození: 22. května 1905
37
24
— Budapest Úmrtí: 26. října 1983 — Bratislava |
dcera |
1931–2007
Narození: 15. února 1931
25
Úmrtí: 1. dubna 2007 — Bratislava |
Sdílená poznámka
|
Dcéra úradníka Karola Andreja Kuzmányho a Oľgy Kuzmányovej, rod. Milcovej, predsedníčky miestneho odboru Živeny v Bratislave, dcéry Oľgy Milcovej, sestry Margity Pauliny-Tóthovej, Edity Bacherovej a Janky Thomkovej-Markovickej, manželka Júliusa Bruotha. Študovala na gymnáziu v Bratislave, potom absolvovala abiturientský kurz na obchodnej akadémii vo Viedni, neskôr kurz pre dokumentaristov v Prahe. Žila v Budapešti, od r. 1919 v Bratislave, v r. 1928 - 1930 pracovala ako korešpondentka v Tatra banke, v r. 1939 - 1953 ako sekretárka v Slovenskej poisťovni, v r. 1953 - 1968 ako knihovníčka a dokumentaristka vo Výskumnom ústave epidemiológie a imunológie, v r. 1968 - 1974 na Ústave hygieny Lekárskej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave, od r. 1974 na dôchodku. Venovala sa prekladateľskej činnosti, prekladala z nemeckej a najmä anglickej a americkej literatúry. Z nemčiny preložila len dve diela, dobrodružný román pre deti Mladosť veveričky Perri od rekúskeho autora F. Saltena (1947) a neskôr knihu Dramatická medicína - pokusy lekárov na sebe od H. Glasera (1966), no z angličtiny vyše 20 titulov, čím sa podieľala na sprístupňovaní anglickej, americkej a nemeckej literatúry čitateľom na Slovensku. Medzi jej prvé preklady z angličtiny patrili diela E. Goudgeovej Kraj zeleného delfína (1948), H. G. Carlislovej Matkin plač (1948), ďalej romány Tess d' Urberville T. Hardyho (1949) a spoločenský román Malá Dorritka Ch. Dickensa (1950). Po nich nasledovala historická trilógia Rušné roky deväťdesiate, Zlaté míle, Okrídlené semä austrálskej prozaičky C. S. Prichardovej (1952), no najväčší úspech dosiahla prekladom alegorickej prózy pre deti R. Kiplinga Kniha džunglí (1956 - 1957), ktorý vyšiel vo viacerých vydaniach. V tomto období preložila i detektívnu poviedku Tajommstvo Márie Rogetovej E. A. Poea (1959). Po preklade románu Pereje anglického autora B. Davidsona (1961) siahla po historickom románe Leopard s námetom povstania v Keni od jamajského románopisca V. S. Reida (1963). Neobišla ani diela ľahšieho žánru, preložila detektívnu prózu F. W. Croftsa Starvelská tragédia (1965), dobrodružné romány T. Bradleyho Diabol z Mexika (1966) a R. Louisa Únos (1968), prózu pre deti Lastovičky a amazonky A. Ransomeho (1966) a dva detektívne romány americkej spisovateľky M. G. Eberhartovej Kým chorý spal (1969) a Dom na streche (1971). K jej úspešným prekladom patril aj životopisný román o Jessie Fremontovej-Bentonovej Nesmrteľná žena (1972) od amerického spisovateľa I. Stona, ktorý vyšiel v 3 vydaniach. V r. 1970 vydala preklad románu škótskeho spisovateľa J. Cronina A hviezdy mlčia, v r. 1973 preklad románu P. Highsmithovej Babrák a jej posledným prekladom bol opäť dobrodružný román Dobrodružstvá Davida Balfoura od populárneho škótskeho románopisca a poviedkára R. L. Stevensona (1974). V začiatkoch spolupracovala s vydavateľstvom Živeny, Tranosciom a Maticou slovenskou, neskôr s vydavateľstvami Smena, Práca a Mladé letá. Literatúra: Archív NBIÚ SNK |
---|
Úmrtí |
---|