Písemky z roku 2010

Zkouška začíná početní částí brzy odpoledne, teorie se zkouší ústně následující den. V mimořádném případě (např. kolize s jinou zkouškou) se dá teoretická část odložit také na jindy.

Zkouška se hodnotí známkou 1 až 3, (4=neprospěl(a)). Na složení zkoušky jsou tři pokusy.

Písemná část trvá 1h 50m a obsahuje tři příklady:

1. Fourierova řada funkce: výpočet koeficientů, vyšetření součtu Fourierovy řady, Parservalova nerovnost, integrace/derivace řady člen po členu
2. výpočet integrálu (též Fourierovy transformace) pomocí reziduové věty
3. Laurentův rozvoj funkce; výpočet reziduí

K písemné části si přineste zásobu papírů na psaní a průkaz totožnosti. Je možno mít vlastnoručně vyrobený tahák se vzorečky: goniometrické funkce, derivace/primitivní funkce, typové substituce, Taylorovy rozvoje apod - maximálně 1 list A4. Tahák nesmí obsahovat znění vět.
Žádné elektronické pomůcky (kalkulačky, mobily) nejsou dovoleny.

Hodnocení písemné části: Méně než polovina bodů ... 4, alespoň 2/3 bodů ...2, více než 5/6 bodů ...1.

• definici klíčového pojmu (viz soupis požadavků níže)
• 2x znění věty bez důkazu
• 2x věta s důkazem (typicky jeden lehčí, druhý těžší)

Ústní čast se hodnotí následovně:

• klíčový pojem se neboduje; jeho neznalost znamená, že zkouška ihned končí známkou ,,neprospěl''. Totéž platí, kdykoliv se neznalost nějakého klíčového pojmu projeví kdykoliv později během zkoušky
• znění vět se hodnotí max 3 a 4 body
• důkazy hodnotí max 7 resp. 11 body

Bodování je pouze orientační, při zkoušení se hodnotí také přesnost a souvislost vyjadřování a jiné těžko měřitelné veličiny. Klíčová je (jak patrno i z bodování) znalost důkazů.

Soupis požadavků k ústní části: [pdf] [ aktualizováno 5/2013. ]

Na výsledné známce se ústní i písemná část podílí rovnou měrou.

Některá dodatečná pravidla:

• tři z početní části značí nejlépe dva celkově
• pokud neuspějete z teorie, početní část napsaná aspoň za dva se uznává pro příště