M. Rokyta

FAQ ke Kariérnímu řádu

Otázky a odpovědi


Jakékoli otázky týkající se Principů kariérního rozvoje lektorů, akademických a vědeckých pracovnků MFF UK (podle Opatření děkana č. 12/2024) - tzv. "Kariérního řádu" - posílejte prosím na mail rokyta@karlin.mff.cuni.cz. Na obecnější dotazy odpovím zde (pokud si to nepřejete, napište), na soukromé dotazy spíše soukromě. Děkuji.

M. Rokyta


  1. V čl. 7 odst. 1 se píše, že do celkového počtu smluv na dobu určitou se počítají všechny smlouvy na dobu určitou uzavřené mezi týmiž smluvními stranami. Kdo je tady smluvní stranou na straně zaměstnavatele? Je to Univerzita nebo MFF UK? Počítají se tedy i smlouvy uzavřené na jiné fakultě?

  2. Smluvní stranou na straně zaměstnavatele je v tomto případě fakulta. Za zaměstnavatele smlouvu podepisuje z pověření rektorky statutární zástupce fakulty (tedy děkan) a fakulta je tak smluvní stranou.


  3. Neakademický VP nemůže učit. Zvažme tuto situaci: mám jmenovitě na grantové žádosti člověka, grant dostanu. Výběrové řízení nepřipadá v úvahu, neboť ho mám na žádosti jmenovitě. Takže jestli tomu dobře rozumím, jde o neakademického VP. Jenže mám výběrový seminář pro doktorandy a potřebuju, aby tam ten člověk učil. Jak s tím? Externisté u nás mohou učit na DPPči DPČ. Může tento člověk, který má explicitně v popisuje práce na hlavní úvazek napsáno, že neučí, tedy může mít ještě DPP nebo DPČ (jako externisté), na kterou bude učit? Ovšem když má na HPP úvazek z grantu 1, bude mít tedy Dohodu "nad úvazek 1"? Jak s tímto?

  4. Ano, v této situaci jde o neakademického VP. Konkurs "na grant" nemusí proběhnout podle Řádu výběrového řázení UK, výběr si lze udělat lokálně či pracovníka lze přijmout i bez konkursu, chcete-li. Ale mít neakademický zaměstnanecký poměr (jakkoli vysoký) a současně Dohodu na výuku je podle právníků obcházení zákona, jakkoli to zní divně (protože stačí u nás nemít pracovní poměr a mohu učit na dohodu, i když nejsem akademikem).

    Řešíme to tak, že se toleruje výuka VÝBĚROVEK vedená neakademiky (viz čl. 3 odst. 2., poslední věta "Kariérního řádu": [takový pracovník…] "je neakademickým pracovníkem a může být zařazen pouze do některé z "neakademických" mzdových tříd L1, VP1, VP2, VP3. Takový zaměstnanec nemůže konat na MFF UK výuku, která je součástí povinné nebo povinně volitelné části některého ze studijních programů."). Výuku výběrovek pak koná v rámci svého pracovního poměru na grantu, nezvyšuje se mu pracovní úvazek. Pro výuku povinných a povinně volitelných předmětů by ale musel skutečně přijít na řadu konkurs na místo akademického VP nebo jiného akademického pracovníka (dle jeho kvalifikace). Šlo by tedy o jakousi "rekonkursaci" na místo akademického VP, pak by měl výuku povinného či povinně volitelného přemětu jako součást své (částečně akademické) pracovní náplně.


  5. V případě, kdy je mzda vědeckého pracovníka hrazena výhradně z účelových zdrojů, tj. z grantů a projektů (s možným dofinancováním z prostředků institucionální dotace, tj. Cooperatio), je podle Kariérního řádu možné řetězit více smluv na dobu určitou nebo uzavřít smlouvu na dobu určitou na dobu odpovídající řešení příslušného grantu či projektu. Když bude zaměstnanec poté přeřazen na jiné místo, např. udělá konkurs na AP, nebo už nebude hrazen jen z grantů, tak se smlouvy začnou počítat znovu, tj. má k dispozici nové tři smlouvy?

  6. Bohužel ne. I v případě, že jde o výjimku popsanou výše (tj. mzda jen z grantů a projektů + eventuální kofinanc z COOP), se smlouvy stále sčítají, nedojde "k zastavení jejich počítání". Pouze v takové situaci může mít i více smluv na dobu určitou než tři. Pokud následně zaměstnanec přestane splňovat podmínku "VP hrazený pouze z grantů a projektů", nezačíná "nové počítání smluv“, naopak začně platit podmínka, že počet smluv na dobu určitou je nejvýše roven 3 a počítají se přitom i mimořádné smlouvy, které měl mezitím jako grantový VP. V takové situaci přichází tedy do úvahy podle Zákoníku práce jen smlouva na dobu neurčitou (případně ukončení pracovního poměru nebo práce na Dohodu).


  7. Nerozumím rozdílu mezi neakademickým VP a akademickým VP. Není akademický VP nakonec totéž co odborný asistent?

  8. Ne, rozdíly jsou formální i věcné:

    • Neakademický VP nemůže učit povinné ani povinně volitelné předměty, může učit pouze odborné výběrovky a nemusí ani učit vůbec; nemusí projít oficiálním konkursem podle Řádu výběrového řízení; hodnoticí komise jej hodnotí především podle jeho vědecké činnosti; a konečně je neakademický pracovník, tedy má méně dovolené než akademický VP; není akademik a nemá všechna jeho práva (například nevolí čeny senátu).
    • Akademický VP typicky učí, a to i povinné a povinně volitelné předměty, ale nemá tolik výuky jako odborný asistent (a už vůbec ne tolik jako lektor); těžištěm jeho práce je stále ještě vědecká činnost, je tedy "převážně vědeckým" pracovníkem; musí ale projí oficiálním konkursem podle Řádu výběrového řízení (jako akademik); je akademik a má více dovolené než neakademici.
    • Odborný asistent je osoba, která se připravuje na habilitaci v časovém horizontu 9 let. S tímto vědomím by měl být i vybírán - ne každý se pro setrvání na MFF UK musí habilitovat, lze mít osoby na dobu neurčitou napříkald na pozicích L2, VP1, VP2 (akademický i neakademický). Odborný asistent se však na habilitaci připravuje, je to "tenure track" pozice. OA učí více než akademický VP a méně než lektor; hodnoticí komise jej posuzuje vyváženě z pohledu vědeckého i pedagogického. Viz též odpověď na další otázku.


  9. Kariérní řád nadále nepřipouští pracovní smlouvy na dobu neurčitou v případě odborných asistentů. Co se tedy stane s odborným asistentem, který už vyčerpal tři smlouvy, ale zatím není schopen se habilitovat?

  10. V této situaci je několik možností:

    • je možné jej přeřadit na místo lektora L2, pokud je jeho vědecký výkon slabší, ale dobře učí,
    • je možné jej přeřadit na místo (akademického i neakademického) vědeckého pracovníka VP2, pokud je vědecky slušný, ale nemá odučeno nebo nemá dostatek studentů.

    Po takovýchto přeřazeních (když už proběhly 3 smlouvy na odbu určitou) už ovšem není možno mu dát smlouvu na dobu určitou, v úvahu by přicházela pouze smlouva na dobu neurčitou. Je na úvaze vedoucího pracoviště, zda takové přeřazení a smlouvu na dobu neučitou považuje přínosnou pro pracoviště (že o něj pracoviště stojí). Pak je vhodné, aby takovou možnost vedouí praociště navrhl v plánu kariérního rozvoje daného zaměstnance, který se předloží hodnoticí komisi v souvislosti s hodnocením OA na konci jeho třetího období na dobu určitou. Návrhy na obě zmíněná přeřazení mohou být také výstupem z hodnoticí komise.

    • Konečně, třetí možností je pochopitelně jako vždy ukončení pracovního poměru případně práce na Dohodu.

    Přeřazení OA na lektora nebo VP bývalému odbornému asistentovi nebrání v tom, aby případně podal habilitaci, až bude připraven (typicky má na to "dost času", protože získal smlouvu na dobu neurčitou). Nevýhodou nicméně je to, že při postupu z OA (třída AP2) na docenta (třída AP3) není nutné podle Řádu výběrového řízení UK dělat konkurs, ktežto když se habilituje z pozice lektora nebo VP, bude nutné podle téhož Řádu na pozici docenta vypsat otevřený konkurs. I to je jistá motivace k tomu, aby se habilitovali především odborní asistenti. Zároveň je to jakýsi signál, že na místo OA se mají brát jen takové osoby, které jsou schopny se během 9 let habilitovat, například ti jedinci, kteří už mají za sebou nějaký postdoktordanský pobyt, mají už dostatečně publikováno atd.


Edited by M. Rokyta