\begin{align} \end{align}

Tautologie, obměněná a obrácená implikace

Vraťme se ale ještě k řešení pravdivostního ohodnocení složitějších výroků a podívejme se na tři zajímavé příklady. Prvním z nich je výrok:

\(\mathbf{A}\) \(\Rightarrow\) \((\mathbf{B}\) \(\Rightarrow\) \(\mathbf{A})\)

Po rozdělení podle „nejvyšší“ implikace získáme dva výroky:

  1. \(\mathbf{A}\)
  2. \(\mathbf{B}\) \(\Rightarrow\) \(\mathbf{A}\)

A vytvoříme tabulku (tentokrát ji zde rovnou uvedeme kompletní):

\(\mathbf{A}\) \(\mathbf{B}\) \(\mathbf{B}\) \(\Rightarrow\) \(\mathbf{A}\) \(\mathbf{A}\) \(\Rightarrow\) \((\mathbf{B}\) \(\Rightarrow\) \(\mathbf{A})\)
1 1 1 1
1 0 1 1
0 1 0 1
0 0 1 1

Narazili jsme na zajímavý výrok, z tabulky totiž vyplývá, že ať je ohodnocení jednoduchých výroků \(\mathbf{A}\) a \(\mathbf{B}\) jakékoli, výsledný výrok bude vždy pravdivý.

Proč jsme v minulé podkapitole rozebírali výrokové proměnné? Abychom se mohli vrátit k výše uvedenému výroku, pro který platí, že je vždy pravdivý, a mohli si nadefinovat, co je to tautologie.

Definice

Tautologie je výrok, který je pro libovolné ohodnocení svých výrokových proměnných vždy pravdivý.

Tento typ výroků je v matematice a matematické logice velmi důležitý, protože umožňuje odvozovat nové poznatky z poznatků již ověřených.

Podívejme se ještě na složitější tautologii:

\((\)\(\neg\)\(\mathbf{A}\) \(\vee\) \(\mathbf{B}\)\()\) \(\Leftrightarrow\) \((\)\(\mathbf{A}\) \(\Rightarrow\) \(\mathbf{B}\)\()\)

Po rozkladu na dílčí výroky se dostaneme k následující tabulce:

\(\mathbf{A}\) \(\mathbf{B}\) \(\neg\)\(\mathbf{A}\) \(\neg\)\(\mathbf{A}\) \(\vee\) \(\mathbf{B}\) \(\mathbf{A}\) \(\Rightarrow\) \(\mathbf{B}\) \((\)\(\neg\)\(\mathbf{A}\) \(\vee\) \(\mathbf{B}\)\()\) \(\Leftrightarrow\) \((\)\(\mathbf{A}\) \(\Rightarrow\) \(\mathbf{B}\)\()\)
1 1 0 1 1 1
1 0 0 0 0 1
0 1 1 1 1 1
0 0 1 1 1 1

Narazili jsme tedy na ekvivalenci dvou složitějších výroků, která je zároveň tautologií, tedy je vždy pravdivá. Z toho plyne, že oba spojované výroky jsou ekvivalentní (pro jakékoli ohodnocení výrokových proměnných), a tedy že jsme našli vyjádření implikace pomocí negace a disjunkce.

Nyní se podívejme na výrok:

\((\)\(\mathbf{A}\) \(\Rightarrow\) \(\mathbf{B}\)\()\) \(\Leftrightarrow\) \((\)\(\neg\)\(\mathbf{B}\) \(\Rightarrow\) \(\neg\)\(\mathbf{A}\)\()\)

Tabulka pravdivostních hodnot bude vypadat následovně:

\(\mathbf{A}\) \(\mathbf{B}\) \(\neg\)\(\mathbf{A}\) \(\neg\)\(\mathbf{B}\) \(\mathbf{A}\) \(\Rightarrow\) \(\mathbf{B}\) \(\neg\)\(\mathbf{B}\) \(\Rightarrow\) \(\neg\)\(\mathbf{A}\) \((\)\(\mathbf{A}\) \(\Rightarrow\) \(\mathbf{B}\)\()\) \(\Leftrightarrow\) \((\)\(\neg\)\(\mathbf{B}\) \(\Rightarrow\) \(\neg\)\(\mathbf{A}\)\()\)
1 1 0 0 1 1 1
1 0 0 1 0 0 1
0 1 1 0 1 1 1
0 0 1 1 1 1 1

Opět se jedná o tautologii. Co je na ní zajímavého? Všimněme si, že je to vlastně ekvivalence dvou výroků. Už jsme si řekli, že v takovém případě jsou spojované výroky ekvivalentní. Neboli, máme-li implikaci \(\mathbf{A}\) \(\Rightarrow\) \(\mathbf{B}\), pak ekvivalentní tvrzení můžeme sdělit pomocí implikace \(\neg\)\(\mathbf{B}\) \(\Rightarrow\) \(\neg\)\(\mathbf{A}\). Takové implikaci se říká obměněná implikace. Obměněná implikace je opět velmi důležitým prvkem matematické logiky a náchází mnohá využití. Je však nutné dávat pozor a nepoplést si ji s obrácenou implikací, což je implikace, u níž přehodíme levou a pravou stranu. V našem případě by to byla implikace \(\mathbf{B}\) \(\Rightarrow\) \(\mathbf{A}\). Tato implikace však není s původní implikací ekvivalentní (to už bychom měli vědet z kapitoly o logických spojkách)! Často se u matematických pravidel ve tvaru implikace uvádí upozornění, že obrácená implikace neplatí.

Podívejme se na konkrétní příklad. Použijeme výrok, který jsme již viděli, když jsme si zaváděli pojem implikace.

„Jestliže v Berouně prší, pak hladina Berounky v Berouně stoupá.“

Obměněná implikace zní takto:

„Jestliže hladina Berounky v Berouně nestoupá, pak v Berouně neprší.“

Obrácenou implikací je ale následující věta:

„Jestliže hladina Berounky v Berouně stoupá, pak v Berouně prší.“

Zkusme porovnat předchozí tři „berounské“ výroky. První je za normálních okolností pravdivý – pokud do řeky prší, její hladina skutečně (alespoň nepatrně) stoupá (výjimky způsobené vodohospodářskou regulací apod. pro tuto chvíli zanedbáme). Druhý říká v podstatě totéž, jen z „opačné“ strany (pokud hladina nestoupá, nemůže do řeky pršet). To, že tyto výroky říkají v podstatě totéž ale není asi každému na první pohled zřejmé, je nutné se nad tímto faktem dostatečně zamyslet. Třetí věta však ale nabírá jiný směr – říká, že pokud stoupá hladina řeky v nějakém místě, pak v tomto místě musí pršet. To samozřejmě není pravda, často jsou zdrojem povodní v údolí srážky spadlé v horách.

Na závěr tohoto zamyšlení nad implikacemi si ještě v tabulce shrňme rozdíly v pravdivostním ohodnocení původní, obměněné, obrácené a „obměněné obrácené“ implikace:

\(\mathbf{A}\) \(\mathbf{B}\) \(\neg\mathbf{A}\) \(\neg\mathbf{B}\) \(\mathbf{A}\) \(\Rightarrow\) \(\mathbf{B}\)
původní implikace
\(\neg\)\(\mathbf{B}\) \(\Rightarrow\) \(\neg\)\(\mathbf{A}\)
obměněná implikace
\(\mathbf{B}\) \(\Rightarrow\) \(\mathbf{A}\)
obrácená implikace
\(\neg\)\(\mathbf{A}\) \(\Rightarrow\) \(\neg\)\(\mathbf{B}\)
obměněná obrácená implikace
1 1 0 0 1 1 1 1
1 0 0 1 0 0 1 1
0 1 1 0 1 1 0 0
0 0 1 1 1 1 1 1