Loading [MathJax]/extensions/TeX/AMSmath.js

Tisková verze
\begin{align} \end{align}

Globální extrémy

Tato část navazuje na podkapitolu Lokální extrémy tabulkovou metodou. Naučíte se zde nalézat globální extrémy různých funkcí. Předpokladem pro pochopení této látky je zvládnutí příkladů a úloh z podkapitoly Lokální extrémy tabulkovou metodou. Budeme hledat globální extrémy vždy jen na jednom intervalu spojitosti. Opět platí předpoklady uvedené v podkapitole Předpoklady.

Nejprve je uvedena teorie a pak příklady a úlohy.


Teoretická část

Definice

Funkce f má na intervalu I v bodě x_0 globální maximum, jestliže pro všechna x \in I platí: f(x) \leq f(x_0).

Funkce f má na intervalu I v bodě x_0 globální minimum, jestliže pro všechna x \in I platí: f(x) \geq f(x_0).

Globální maxima a minima nazýváme souhrnně globální extrémy.

Věta

Je-li funkce f spojitá na uzavřeném intervalu, pak tam má globální maximum i minimum.

Poznámky k předchozí větě

Je-li funkce spojitá na otevřeném intervalu, nemusí tam mít žádné extrémy.

Ilustrace: Na intervalu (0,1) nemá funkce f: y = x žádný lokální ani globální extrém.

Je-li funkce spojitá na polouzavřeném intervalu, pak za Předpokladu 3 z podkapitoly Předpoklady platí, že tam má vždy alespoň jeden globální extrém. Z důvodu složitosti však nebudeme toto tvrzení dokazovat.

Pokud bychom o funkci spojité na polouzavřeném intervalu nic nepředpokládali, pak na takovém intervalu nemusí mít žádné globální extrémy.

Ilustrace: Na intervalu \langle 0,1 ) nemá funkce f: y = x \sin\dfrac{1}{1-x} žádný globální extrém.
 Funkce podobného typu je zobrazena na následujícím obrázku:

ilustrace

Věta

Je-li funkce f spojitá na uzavřeném intervalu, pak jejím globálním maximem je maximum ze všech lokálních maxim a jejím globálním minimem je minimum ze všech lokálních minim.

Věta

Jestliže u funkce spojité na otevřeném nebo polouzavřeném intervalu neexistuje lokální maximum, pak tam neexistuje ani globální maximum. Podobně neexistence lokálního minima znamená neexistenci globálního minima.

Poznámka k předchozí větě

Předchozí věta vyplývá ze skutečnosti, že každý globální extrém je i lokálním extrémem.

Připomínám, že o zkoumaných funkcích předpokládáme, že na zkoumaném intervalu spojitosti je nulový nebo malý konečný počet stacionárních bodů a bodů, v nichž není derivace definována.

Za výše uvedeného předpokladu platí následující tři věty:

Věta

Každý lokální extrém je ostrým lokálním extrémem.

Věta

Je-li funkce f spojitá na polouzavřeném intervalu (a,b\rangle, pak existuje \large\lim\limits_{x \to a+}\normalsize f(x).

Je-li funkce f spojitá na polouzavřeném intervalu \langle a,b), pak existuje \large\lim\limits_{x \to b-}\normalsize f(x).

Je-li funkce f spojitá na otevřeném intervalu (a,b), pak existují obě předchozí limity.

Věta

a) Nechť funkce f je spojitá na polouzavřeném intervalu (a,b\rangle a má alespoň jedno lokální maximum. Na daném intervalu neexistuje globální maximum, jestliže je maximum ze všech lokálních maxim nižší, než \large\lim\limits_{x \to a+}\normalsize f(x), viz následující obrázek:

ilustrace bodu a

b) Nechť funkce f je spojitá na polouzavřeném intervalu (a,b\rangle a má alespoň jedno lokální minimum. Na daném intervalu neexistuje globální minimum, jestliže je minimum ze všech lokálních minim vyšší, než \large\lim\limits_{x \to a+}\normalsize f(x), viz následující obrázek:

ilustrace bodu b

c) Obdobná tvrzení platí, je-li funkce f spojitá na polouzavřeném intervalu \langle a,b).

d) Nechť funkce f je spojitá na otevřeném intervalu (a,b) a má alespoň jedno lokální maximum. Na daném intervalu neexistuje globální maximum, jestliže je maximum ze všech lokálních maxim nižší, než \large\lim\limits_{x \to a+}\normalsize f(x) nebo \large\lim\limits_{x \to b-}\normalsize f(x), viz následující obrázek:

ilustrace bodu d

e) Nechť funkce f je spojitá na otevřeném intervalu (a,b) a má alespoň jedno lokální minimum. Na daném intervalu neexistuje globální minimum, jestliže je minimum ze všech lokálních minim vyšší, než \large\lim\limits_{x \to a+}\normalsize f(x) nebo \large\lim\limits_{x \to b-}\normalsize f(x), viz následující obrázek:

ilustrace bodu e


Příklady a úlohy


Pro hledání globálních extrémů na daném intervalu spojitosti je třeba nalézt na tomto intervalu všechny lokální extrémy. K tomuto účelu je nejvhodnější použít tabulkovou metodu. Kromě toho je nutné vypočítat limity zkoumané funkce v krajních bodech intervalu, pokud tyto body do tohoto intervalu nepatří.

V Příkladu 1 a Úloze 1 s obrázky však nebudete muset dělat žádné výpočty.


Značení

V následujících příkladech a úlohách budeme používat tato značení:

GMax.....množina obsahující dvojice [xmax;ymax], kde xmax je bod, ve kterém nabývá zkoumaná funkce globální maximum, a ymax je hodnota tohoto maxima;
GMin.....množina obsahující dvojice [xmin;ymin], kde xmin je bod, ve kterém nabývá zkoumaná funkce globální minimum, a ymin je hodnota tohoto minima;
L(x/+).....limita zadané funkce v bodě x zprava;
L(x/–).....limita zadané funkce v bodě x zleva;
LKB.....množina obsahující hodnoty příslušných jednostranných limit v těch krajních bodech daného intervalu spojitosti, které do tohoto intervalu nepatři; týká se to otevřených a polouzavřených intervalů spojitosti; (jako „limity v krajních bodech“);
LMax.....množina obsahující dvojice [xmax;ymax], kde xmax je bod, ve kterém nabývá zkoumaná funkce ostré lokální maximum, a ymax je hodnota tohoto maxima;
LMin.....množina obsahující dvojice [xmin;ymin], kde xmin je bod, ve kterém nabývá zkoumaná funkce ostré lokální minimum, a ymin je hodnota tohoto minima;
M.....bod, v němž zkoumaná funkce nabývá ostré lokální maximum; v tabulce v místě pod touto značkou budeme psát hodnotu tohoto maxima;
m.....bod, v němž zkoumaná funkce nabývá ostré lokální minimum; v tabulce v místě pod touto značkou budeme psát hodnotu tohoto minima.


Příklad 1

Pro funkce, jejichž grafy jsou zobrazeny v následujících obrázcích, najděte body, v nichž mají na daném intervalu I svá globální maxima a minima.

funkce afunkce bfunkce c
funkce dfunkce efunkce f
Řešení

Všechny funkce mají na daných intervalech globální minimum v bodě x_1.

Funkce
(a) má globální maximum v bodě x = 1;
(b) nemá globální maximum;
(c) má globální maximum v bodě x = 1;
(d) nemá globální maximum;
(e) má dvě globální maxima v bodech x = -1 a x = 1;
(f) má globální maximum v bodě x = 1.


Úloha 1

Pro funkce, jejichž grafy jsou zobrazeny v následujících obrázcích, najděte body, v nichž mají na daném intervalu I svá globální maxima a minima.

funkce afunkce bfunkce c
funkce dfunkce efunkce f

Zakrytá řešení odkryjete kliknutím na ně.

Funkce
(a)  
má globální maximum v bodě x = -2 a globální minimum v bodě x = 2;

(b)  
nemá globální maximum ani minimum;

(c)  
má globální maximum v bodě x_2 a nemá globální minimum;

(d)  
má globální maximum v bodě x_2 a globální minimum v bodě x_1;

(e)  
má dvě globální maxima v bodech x = -2 a x_2 a dvě globální minima v bodech x_1 a x = 2;

(f)  
má globální maximum v bodě x_2 a globální minimum v bodě x_1.


Příklad 2

Najděte globální extrémy funkce f: y = \cos{x}+\sin{x} na intervalu \langle 0,2\pi \rangle .

graf funkce
graf funkce
Řešení

K nalezení lokálních extrémů použijeme tabulkovou metodu:

Intervaly spojitosti: \langle 0,2\pi \rangle .
Derivace: f^{\prime}(x) = -\sin{x} + \cos{x}.
Body z intervalů spojitosti, v nichž není derivace definována: žádné.
Stacionární body z intervalů spojitosti (řešení rovnice \sin{x} = \cos{x} \Rightarrow {\rm tg}\:x = 1): \dfrac{\pi}{4}, \dfrac{5\pi}{4}.
Tabulka:

0 (0,\dfrac{\pi}{4}) \dfrac{\pi}{4} (\dfrac{\pi}{4},\dfrac{5\pi}{4}) \dfrac{5\pi}{4} (\dfrac{5\pi}{4},2\pi) 2\pi
m
 
1
f^{\prime}(0) = 1 \gt 0
 
rostoucí
M
 
\sqrt{2}
f^{\prime}(\pi) = -1 \lt 0
 
klesající
m
 
-\sqrt{2}
f^{\prime}(2\pi) = 1 \gt 0
 
rostoucí
M
 
1

Lokální extrémy: LMax = { [\dfrac{\pi}{4};\sqrt{2}], [2\pi;1] }, LMin = { [0;1], [\dfrac{5\pi}{4};-\sqrt{2}] }.

Globálním maximem funkce f na uzavřeném intervalu je maximum ze všech lokálních maxim a globálním minimem minimum ze všech lokálních minim.

Závěr: GMax = { [\dfrac{\pi}{4};\sqrt{2}] }, GMin = { [\dfrac{5\pi}{4};-\sqrt{2}] }.

Poznámka

Monotónnost funkce f na intervalech (0,\dfrac{\pi}{4}) a (\dfrac{5\pi}{4},2\pi) jsme testovali pomocí hodnoty derivací v krajních bodech, které do těchto intervalů nepatřily. Tento postup je povolený za předpokladu, že je derivace v krajním bodě definovaná a nenulová.


Úloha 2

Najděte globální extrémy funkce f: y = -x^3+6x^2+10 na intervalu \langle {-1},7 \rangle .

K nalezení lokálních extrémů použijeme tabulkovou metodu:

Intervaly spojitosti:
Derivace:
Body z intervalů spojitosti, v nichž není derivace definována:
Stacionární body z intervalů spojitosti
Tabulka:

Lokální extrémy:

 

Závěr:


Příklad 3

Najděte globální extrémy funkce f: y = \sqrt{x}+\dfrac{4}{x}-2 na intervalu (0,7 \rangle .

graf funkce
graf funkce
Řešení

K nalezení lokálních extrémů použijeme tabulkovou metodu:

Intervaly spojitosti: (0,7 \rangle .
Derivace: f^{\prime}(x) =\dfrac{1}{2 \sqrt{x}}-\dfrac{4}{x^2}.
Body z intervalů spojitosti, v nichž není derivace definována: žádné.
Stacionární body z intervalů spojitosti (řešení rovnice \dfrac{1}{2 \sqrt{x}}=\dfrac{4}{x^2} \Rightarrow (\sqrt{x})^3 = 8): 4.
Tabulka:

L(0/+) (0,4) 4 (4,7) 7
 
 
+\infty
f^{\prime}(1) = -3.5 \lt 0
 
klesající
m
 
1
f^{\prime}(5) \gt 0
 
rostoucí
M
 
\sqrt{7}-\dfrac{10}{7}

Nerovnost f^{\prime}(5) = \dfrac{1}{2 \sqrt{5}}-\dfrac{4}{25} \gt 0 se řeší následovně:

\dfrac{1}{2 \sqrt{5}} \gt \dfrac{4}{5^2} \;\;\; \Leftrightarrow \;\;\; \dfrac{1}{4\cdot 5} \gt \dfrac{16}{5^4} \;\;\; \Leftrightarrow \;\;\; 5^3 \gt 4\cdot 16 \;\;\; \Leftrightarrow \;\;\; 125 \gt 64

 

Lokální extrémy: LMax = { [7;\sqrt{7}-\dfrac{10}{7}] }, LMin = { [4;1] }.

Musíme zohlednit limitu funkce f v bodě x = 0 zprava: LKB = { +\infty }.

Závěr: GMin = { [4;1] }, globální maximum neexistuje.

Poznámka

Jestliže je příslušná jednostranná limita v krajním bodě intervalu rovna +\infty, pak nemůže existovat globální maximum. Důvodem je, že žádné lokální ani globální maximum nemůže mít hodnotu plus nekonečno.

Podobně, kdyby byla příslušná jednostranná limita v krajním bodě intervalu rovna -\infty, pak nemůže existovat globální minimum.


Úloha 3

Najděte globální extrémy funkce f: y = x+\dfrac{4}{x}+5 na intervalu \langle {-5},0).

graf funkce
graf funkce

K nalezení lokálních extrémů použijeme tabulkovou metodu:

Intervaly spojitosti:
Derivace:
Body z intervalů spojitosti, v nichž není derivace definována:
Stacionární body z intervalů spojitosti
Tabulka:

Lokální extrémy:

 

Závěr:


Úloha 4

Najděte globální extrémy funkce f: y = -x^3+3x+1 na intervalu (-3,5).

K nalezení lokálních extrémů použijeme tabulkovou metodu:

Intervaly spojitosti:
Derivace:
Body z intervalů spojitosti, v nichž není derivace definována:
Stacionární body z intervalů spojitosti
Tabulka:

Lokální extrémy:

 

Závěr:


Příklad 4

Najděte globální extrémy funkce f: y = {\rm tg}\:x-2x na intervalu (-\dfrac{\pi}{2},\dfrac{\pi}{2}).

graf funkce
graf funkce
Řešení

Všimněte si, že příslušné jednostranné limity v krajních bodech daného intervalu jsou -\infty a +\infty. Za této situace nemůže existovat ani globální maximum ani globální minimum. Tím je příklad vyřešen.