Motivace
Žijeme v době, kdy svět financí je velice rozsáhlý a složitý a většina zemí má tržní ekonomiku. Objevují se stále nové finanční produkty a vznikají stále nové investiční příležitosti. Není tak vůbec snadné se v tomto světě orientovat a správně se rozhodovat, resp. investovat.
Investicí zde rozumíme část příjmu, která je vložena do prostředků (zdrojů, peněz), které nepřinášejí okamžitý prospěch, ale umožní zvýšení produkce prostředků v budoucnosti.
Náš pohled na investice bude takový, že ekonomický subjekt (stát, podnik, občan) nepoužije okamžitě část svých prostředků (zdrojů, peněz), ale vloží je do prostředků, u nichž očekává zisk v budoucnu.
Obecně nelze dát správný návod, kam své peníze uložit nebo kdy a kde si peníze půjčit. Můžeme například uložit část peněz do jedné investice a zbytek do investic jiných. Co když ale budeme mít investice, o kterých nebudeme schopni říci, jaký zisk nám přinesou? Jak pak najít tu nejlepší možnost pro zhodnocení svých úspor?
Ukážeme si, že i kdybychom měli pouze dvě možné investice a jejich výnos bychom dokázali spočítat, tak ani porovnání výhodnosti těchto investic není jednoduché. Vezměme si například dvě hypotetické investice, kde bychom investovali 1000 Kč. 1. INVESTICE: Investice nám přinese buď 950 Kč, nebo 1050 Kč. Obojí se stejnou pravděpodobností 50 %. 2. INVESTICE: Investice může přinést buď 980 Kč, nebo 1020 Kč. Obojí se stejnou pravděpodobností 50 %. Určitě bychom našli jedince, kteří by preferovali první investici. Rovněž by někdo preferoval druhou investici. Která investice je finančně výhodnější? Obecně to nelze posoudit, závisí to na velikosti majetku (jmění) daného jedince nebo také na vztahu jedince k riziku. Finanční matematika má nástroje, jak u většiny investic spočítat výnos. Avšak finanční matematika nenabízí přístup, jak výše uvedené investice porovnávat mezi sebou, to už bychom se dostali do oblasti ekonomie.
Pro nás je však důležité umět spočítat zisk dané investice a být si vědom možných rizik. Není naším účelem dát jednoduchý návod, jak investovat peníze. Důležité je rozumět jednotlivým typům investic a následně se rozhodnout, co preferujeme v konkrétní situaci. Rovněž budeme klást důraz na orientaci v dnešním finančním světě, uvedeme zde nejčastější finanční produkty.
V této kapitole si vysvětlíme, jaké možnosti nabízí svět financí. V dalších kapitolách budeme klást důraz na základní přístupy k řešení úloh ve finančním světě. Není možné vyjmenovat všechny možnosti finančního světa, navíc za několik let se zcela jistě objeví jiné finanční produkty, avšak matematický princip zůstane stejný.
Finanční pojmy
V této části si uvedeme nezbytné pojmy k porozumění dalšího textu. Pojmy jako kapitál, likvidita a inflace jsou obecně používané. Zavádíme je zde proto, že jejich ekonomický význam může být mylně interpretován.
Kapitál může nabývat různých podob a významů. Jsou jím výrobní prostředky, peníze a jejich formy (cenné papíry, např. akcie), licence, jež přinášejí svému vlastníkovi zisk (ve formě úroků, podílu na zisku, dividend apod.).
Kapitál chápeme jako peněžní prostředky, které nejsou použité na okamžitou spotřebu, ale slouží ke generování zisku v budoucnu.
Likvidita je možnost či schopnost rychle přeměnit aktiva (peníze v bance, nemovitost, cenné papíry atd.) na hotové peníze.
Například pokud máme peníze uložené v bance na běžném účtu, můžeme je vybrat, tedy přeměnit na hotové peníze téměř okamžitě. Naopak vlastníme-li nemovitost a chtěli bychom ji prodat, tedy přeměnit na hotové peníze, jistě bude nějaký čas trvat, než se najde zájemce a než se celý prodej vyřídí. Likvidita nemovitosti je tedy vyšší v porovnání s likviditou peněz uložených v bance na běžném účtu.
Pojem likvidita budeme používat u charakteristiky investic, proto je důležité těmto pojmům rozumět.
Podle likvidity dělí centrální banky peníze do několika skupin.
Do hry při řešení finančních problémů vstupuje v reálném světě také inflace.
Inflace je znehodnocení měny způsobené růstem cen.
Obecně inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase, zajímá nás tzv. míra inflace.
Míra inflace se počítá jako relativní nárůst cen za příslušný rok.
Nárůst cen se stanovuje podle indexu spotřebitelských cen,
který je měřen souhrnně přes všechna zboží ve spotřebitelském koši.
V České republice index spotřebitelských cen počítá Český statistický úřad, který také stanovuje,
které zboží bude ve spotřebitelském koši.
Tento koš obsahuje cca 700 výrobků a služeb.
Uvádí se, že zdravá míra inflace je do 3 %. Opak inflace je deflace (snižování cen). Následující graf na obr. 1.1.1 ukazuje vývoj míry inflace v procentech v uvedených letech v České republice dle Českého statistického úřadu.
Obr. 1.1.1
Tabulka 1.1.1 ukazuje míru inflace v procentech v jednotlivých letech v České republice.
| 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| \(1,8\) | \(0,1\) | \(2,8\) | \(1,9\) | \(2,5\) | \(2,8\) | \(6,3\) | \(1,0\) | \(1,5\) | \(1,9\) | \(3,3\) | \(1,4\) | \(0,4\) | \(0,3\) | \(0,7\) | \(2,5\) |
Poznámka
Pokud ekonomové očekávají míru inflace 2 %, neznamená to, že například cena rohlíku se zvýší o 2 %.
Míra inflace je měřena souhrnně (podle indexu spotřebitelských cen) přes všechno zboží ve spotřebitelském koši. Tudíž nelze podle míry inflace určit vzrůst ceny konkrétního zboží, produktu. Dokonce se může stát, že při inflaci 2 % cena některého zboží klesne. Naopak existují produkty, jejichž cena roste mnohonásobně rychleji než míra inflace. Tento ekonomický jev vykazuje například cena bytů v Praze. V srpnu roku 2018 byl meziroční nárůst cen bytů v Praze téměř 10 % (zdroj: realitymix.cz), v některých částech Prahy dokonce 20 %.
Některé společnosti nebo osoby se snaží zajistit proti vlivu inflace. Dalo by se říci, že inflace je měřítko investic pro některé investory (osoby).
