Další typy hranolů
Ve školské matematice často pracujeme s následujícím typem hranolů, a to rovnoběžnostěnů, které si postupně představíme.
Rovnoběžnostěny
Čtyřboký hranol, jehož podstavami jsou shodné rovnoběžníky, se nazývá rovnoběžnostěn (obr. 3.4.1). Stěny rovnoběžnostěnu tvoří tři dvojice navzájem rovnoběžných a shodných rovnoběžníků. Za podstavy můžeme považovat jakoukoli dvojici těchto rovnoběžných stěn. Tělesové úhlopříčky rovnoběžnostěnu se protínají v jednom bodě, který je středem těchto úhlopříček.
Obrázek 3.4.1: Applet – obecný rovnoběžnostěn
Kvádr, krychle nebo útvar zvaný klenec jsou příklady rovnoběžnostěnů (obr. 3.4.2). Za kvádr označujeme kolmý hranol, jehož podstavy jsou obdélníky (případně čtverce). Délky tří hran, které vychází z jednoho vrcholu hranolu, se nazývají rozměry kvádru – délka, šířka a výška kvádru. Krychle je speciální případ kvádru, jehož délka, šířka a výška jsou stejné. Klenec (neboli romboedr) je rovnoběžnostěn, jehož všech šest stěn jsou navzájem shodné kosočtverce.
Obrázek 3.4.2: Applet – zleva: kvádr, krychle a klenec
Znáte kostkový cukr? Ještě ve 20. letech 19. století se cukr v habsburské monarchii prodával ve tvaru cukrových homolí. Při odsekávání cukru z homole se údajně kolem roku 1843 zranila manželka majitele dačického cukrovaru. A tak poprosila manžela, aby s tím něco udělal. Ten o pár týdnů později přišel s krabicí plnou kostek cukru, viz obr. 3.4.3.
Obrázek 3.4.3: Kostky cukru ve tvaru krychle
