\begin{align} \end{align}

Vztah mezi dvěma rovinami

Co si máme pod pojmem středová kolineace představit? Zkusme jednoduchý pokus, který si můžete doma provést. Postavme si na stůl rozsvícenou lampičku a vezměme si tenké desky. Pozorujme stín, který desky vrhají na rovinu stolu. Mezi deskami a jejich stínem je vzájemně jednoznačný vztah, který nazýváme středovou kolineací mezi dvěma rovinami. Podobný vztah můžeme pozorovat také např. večer v ulici osvetlené lampami mezi libovolným plochým předmětem a jeho stínem na chodniku. Vztah mezi člověkem a jeho stínem není přesně vztah středové kolineace, protože lidské tělo neleží v rovině, ale můžeme si ho tak představit.

Stín, který vrhá kniha osvětlena žárovkou.

Ve středové kolineaci platí určité vztahy mezi body a přímkami. Tyto vztahy si přiblížíme na řezu jehlanu rovinou, která neprochází vrcholem V. Rovinné řezy se probírají ve stereometrii na střední škole.

Příklad: Sestrojte řez pravidelného čtyřbokého jehlanu ABCDV rovinou ρ, která je určena body A´, B´, C´; A´ je bodem hrany AV, B´ je bodem hrany BV, C´ je bodem hrany CV.


Krokované řešení: Zadání úlohy

Nejdříve sestrojíme průsečnici o roviny řezu a roviny podstavy: Jeden její bod Y najdeme jako průsečík přímek BC a B´C´.

Bod Y je společným bodem trojice rovin ρ, BCV a ABC.

Bod X (průsečík přímek AB a A´B´) je společným bodem trojice rovin ρ, ABC a ABV.

Body X, Y určují přímku o. Přímka o je průsečnice roviny podstavy a roviny řezu.

Zbývající bod řezu, , sestrojíme pomocí bodu M, který je společným průsečíkem rovin ρ, ABC a CDV. Jinak řečeno: Průsečík přímek CD, C´D´ (bod M) leží na ose o.

Řezem je čtyřúhelník A´B´C´D´.

Definice

Porovnejme si ukázku s lampičkou a deskami s úlohou „řez jehlanu“. Do vrcholu umístíme lampičku a do roviny řezu umístíme desky tak, aby byly jednou hranou opřeny o stůl. V rovině stolu leží jejich stín. Všimněme si nyní některých vlastností.

Stín, který vrhá kniha osvětlena žárovkou.

  1. Roh desek, jeho stín a žárovka leží na jedné přímce. Můžeme si všimnout, že to platí nejen pro každý roh, ale i pro každý bod hrany (pro celý stín). Každá spojnice bodu a jeho stínu prochází zdrojem světla.
  2. Hrana desek A,B, která leží na stole je totožná se svým stínem. Tato hrana je průsečnice roviny stolu a roviny, ve které desky leží. Hrana neležící na stole, např. A, C, a její stín se protínají na průsečnici roviny stolu a roviny, ve které desky leží.
  3. Pokud bod leží na libovolné hraně desek, pak jeho stín náleží stínu příslušné hrany.

Příklad lampičky s deskami nám již vlastně celou středovou kolineaci názorně představil. Pojďme se nyní podívat, jak pozorování zobecnit:

Definice

„Uvažujme dvě různoběžné roviny \(β\), \(β´\) s průsečnicí \(o\) a zvolme bod \(S\) tak, že neleží v žádné z rovin. Potom přiřadíme navzájem body a přímky roviny \(β\) bodům a přímkám roviny \(β´\) tak, že platí:

  1. Spojnice odpovídajících si bodů procházejí bodem \(S\).
  2. Průsečíky odpovídajících si přímek leží na přímce \(o\).
  3. Bod na přímce se zobrazí opět do bodu na přímce.

Tuto příbuznost nazveme středovou kolineací mezi dvěma různoběžnými rovinami, bod \(S\) středem kolineace a přímku \(o\) osou kolineace.“

— Drábek K., Harant F., Setzer O.: Deskriptivní geometrie I  [5]

Středová kolineace mezi dvěma rovinami.

Porovnejme vlastnosti příkladu řez „jehlanu“ se středovou kolineací. Rovina β odpovídá rovině řezu, rovina β´ odpovídá rovině stolu. Střed kolineace S odpovídá vrcholu jehlanu V. Odpovídající si body jsou například body A, A´. Osa o, průsečnice rovin β, β´, je průsečnice roviny podstavy jehlanu a roviny řezu.

Porovnání řezu jehlanu se středovou kolineací.