\begin{align}
\end{align}
Hyperbola
Poslední kuželosečkou, kterou si probereme je hyperbola. Hyperbola vznikne průnikem rotační kuželové plochy s rovinou, která neprochází jejím vrcholem a pro jejíž odchylku φ od osy rotace kuželové plochy platí: φ ∈ <0°; α), kde α je odchylka tvořících přímek kuželové plochy od její osy.
![Obr 5.18: Hyperbola jako řez kuželové plochy rovinou](./obrazky/kuzelosecky/nahledy/hyperbola_rez.png)
Obr 5.18: Hyperbola jako řez kuželové plochy rovinou
Definice
V rovině jsou dány dva různé body E, F. Množina všech bodů X této roviny, pro které se ||XE| - |XF|| rovná danému kladnému číslu, které je menší než |EF|, se nazývá hyperbola. Body E, F se nazývají ohniska hyperboly.
![Obr. 5.20: Charakteristiky hyperboly](./obrazky/kuzelosecky/nahledy/hyperbola_popis.png)
Obr. 5.20: Charakteristiky hyperboly
Střed S úsečky EF se nazývá střed hyperboly. Přímka EF hlavní osou a osa úsečky EF vedlejší osou hyperboly.
Dvěma bodům A, B hyperboly, které leží na její hlavní ose, říkáme vrcholy hyperboly.
Vzdálenost vrcholu hyperboly od středu nazýváme hlavní poloosa a hyperboly, vzdálenost ohniska od středu pak výstřednost (excentricita) e hyperboly. Hyperbola se skládá ze dvou větví. Jedna z nich je ta, která na obr. 5.20 obsahuje vrchol A, druhá potom vrchol B.
Přímky y = kx + c, které procházejí středem hyperboly a mají směrnici
\(|k| = \dfrac{b}{a}\)
se nazývají asymptoty hyperboly. Jsou-li asymptoty navzájem kolmé, hyperbola se nazývá rovnoosá. Asymptoty hyperboly mají zajímavou vlastnost. Jejich vzdálenost od větví hyperboly se blíží k nule, ale nemají s ní žádný společný bod. Pokud bychom na obr. 5.21 obě větvě hyperboly a její asymptoty prodloužili donekonečna, viděli byste, že větve hyperboly se k asymptotám neustále přibližují, ale nikdy se jich nedotknou.
![Obr. 5.21: Asymptoty hyperboly](./obrazky/kuzelosecky/nahledy/hyperbola_asymptoty.png)
Obr. 5.21: Asymptoty hyperboly
Definice
Rovnice
\(\dfrac{(x - m)^{2}}{a^{2}} - \dfrac{(y - n)^{2}}{b^{2}} = 1\), resp. \(-\dfrac{(x - m)^{2}}{a^{2}} + \dfrac{(y - n)^{2}}{b^{2}} = 1; a, b \ne 0\)
nazýváme středové rovnice hyperboly se středem S[m; n] a vrcholy A[m + a; n], B[m - a; n], resp. A[m; n + a], B[m; n - a] a výstředností \(e = \sqrt{a^{2} + b^{2}}\).
Hyperbola s rovnicí \(\dfrac{(x - m)^{2}}{a^{2}} - \dfrac{(y - n)^{2}}{b^2} = 1\) má hlavní osu rovnoběžnou s osou x.
Hyperbola s rovnicí \(-\dfrac{(x - m)^{2}}{a^{2}} + \dfrac{(y - n)^{2}}{b^2} = 1\) má hlavní osu rovnoběžnou s osou y.
Na obr. 5.22 je vlevo hyperbola s rovnicí \(\dfrac{x^{2}}{16} - \dfrac{y^{2}}{9} = 1\), vpravo potom hyperbola s rovnicí \(-\dfrac{x^{2}}{16} + \dfrac{y^{2}}{9} = 1\).
![Obr. 5.22: Různé hyperboly](./obrazky/kuzelosecky/nahledy/hyperbola_typy.png)
Obr. 5.22: Různé hyperboly
Poznámka
Asymptoty odpovídající rovnicím hyperboly v definici středové rovnice hyperboly jsou přímky
\(\dfrac{x - m}{a} = \pm \dfrac{y - n}{b}\)
Všimněte si, že asymptoty jsou jsou pro obě hyperboly stejné, jen poloha hyperboly se vzhledem k asymptotám liší.
Příklad 5.18
Určete středovou rovnici a asymptoty hyperboly se středem S[2; -1], ohniskem E[7; -1] a vrcholem A[5; -1].
Řešení
- Ze souřadnic středu a vrcholu můžeme snadno spočítat hlavní poloosu a. Ze souřadnic středu a ohniska pak výstřednost e, zadané hyperboly. Platí:
a = |SA| = 3,
e = |SE| = 5.
- Z hodnot a a e můžeme dopočítat koeficient b, který potřebujeme znát, abychom mohli vyjádřit středovou rovnici hyperboly: \(b = \sqrt{e^{2} - a^{2}}\).
- Zbývá zvolit správný tvar její středové rovnice. Ze souřadnic bodů S a E vyčteme, že hlavní osa hyperboly je rovnoběžná s osou x
. Zadaná hyperbola má rovnici: \(\dfrac{(x - 2)^{2}}{9} - \dfrac{(y + 1)^{2}}{16} = 1\).
- Rovnice \(\dfrac{x - 2}{3} = \pm \dfrac{y + 1}{4}\)
odpovídají asymptotám zadané hyperboly. Upravíme-li je, získáme:
4x - 3y - 11 = 0,
4x + 3y - 5 = 0.
Definice
Rovnice hyperboly ve tvaru px2 + qy2 + 2rx + 2sy + t = 0; p, q, r, s ∈
, p⋅q < 0, se nazývá obecná rovnice hyperboly.
Poznámka
Ne každá rovnice v tomto tvaru je rovnicí hyperboly.
Příklad 5.19
Najděte střed, ohniska, hlavní vrcholy a asymptoty hyperboly, dané rovnicí: 9x2 - 90x - 16y2 - 96y + 225 = 0.
Řešení
- Upravíme obecnou rovnici na středovou, ze které dokážeme celou řadu údajů přímo vyčíst.
9(x2 - 10x) - 16(y2 + 6y) + 225 = 0,
9(x2 - 10x + 25) - 9⋅25 - 16(y2 + 6y + 9) + 16⋅9 + 225 = 0,
9(x - 5)2 - 16(y + 3)2 = -144,
\(-\dfrac{(x - 5)^{2}}{16} + \dfrac{(y + 3)^{2}}{9} = 1\).
- Z této rovnice určíme souřadnice středu hyperboly, její hlavní a vedlejší poloosu. Střed S má souřadnice S[5; -3], hlavní poloosa a = 4, vedlejší poloosa b = 3. Z a a b dopočítáme výstřednost \(e = \sqrt{16 + 9} = 5\). Tvar středové rovnice odpovídá hyperbole, jejíž hlavní osa je rovnoběžná s osou y. To nám stačí k určení souřadnic ohnisek E, F a hlavních vrcholů A, B; E[5; 2], F[5; -8], A[5; 0] a B[5; -6].
- Rovnice asymptot získáme úpravou rovnic \(\dfrac{x - 5}{4} = \pm \dfrac{y + 3}{3}\).
Ty upravíme na:
a1: 3x - 4y - 27 = 0,
a1: 3x + 4y - 3 = 0.
Úloha
Napište obecnou rovnici hyperboly s asymptotami a1: 3x + 2y - 9 = 0, a2: 3x - 2y - 9 = 0 a vrcholem A[3; 3].
- Rovnice asymptot můžeme zapsat jako
3x - 9 = ±2y.
Rovnice asymptot upravíme do tvaru \(\dfrac{x - m}{a} = \pm \dfrac{y - n}{b}\).
Na levé i pravé straně potřebujeme mít koeficienty u neznámých x a y rovny zlomku s čitatelem 1.
Rovnice tedy vydělíme 3⋅2 a získáme: \(\dfrac{3x - 9}{6} = \pm \dfrac{2y}{6}\), \(\dfrac{x - 3}{2} = \pm \dfrac{y}{3}\).
- To jsou rovnice asymptot dvou různých hyperbol s rovnicemi
\(\dfrac{(x - 3)^{2}}{4} - \dfrac{y^{2}}{9} = \pm 1\).
![Obrázek k úloze](./obrazky/kuzelosecky/nahledy/uloha5_3.png)
Obrázek k úloze
O kterou z těchto hyperbol se jedná, zjistíme, pokud do nich dosadíme souřadnice vrcholu A. Z uvedených dvou rovnic je splněna jen rovnice
\(\dfrac{(x - 3)^{2}}{4} - \dfrac{y^{2}}{9} = -1\).
To je rovnice hyperboly se středovou rovnicí:
\(-\dfrac{(x - 3)^{2}}{4} + \dfrac{y^{2}}{9} = 1\).
- Rovnici roznásobíme a upravíme na obecný tvar:
-9(x - 3)2 + 4y2 = 36,
-9x2 + 54x - 81 + 4y2 = 36,
9x2 - 4y2 - 54x + 117 = 0.